Přeplatek sociálního pojištění za 1-6/2007

Jak již bývá v našem státě zvykem jsou novely důležitých zákonů schvalovány parlamentem na poslední chvíli ,  nezřídka měsíc nebo i 14 dnů před tím než vstoupí v platnost. V tomto legislativním spěchu se samozřejmě do těchto zákonů dostávají někdy i zcela fatální chyby, nebo výkladové nejasnosti. V důsledku těchto „ vysoce odborných“ zásahů našeho parlamentu došlo k tomu, že ze zákona  č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení vypadla pro období 1-6/2007 definice vyměřovacího základu pro zaměstnavatele. Toto se pokusila napravit vláda  dne 28.února 2007 a vydala nařízení č.39/2007 k zákonu o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které tento vyměřovací základ definovalo. Poté, co ale vznikly pochybnosti, že jde vyměřovací základ stanovit nařízením vlády, tak došlo  s platností  od 1.7.2007 k novelizaci zákona  a  definice vyměřovacího základu se dostala opět do zákona č. 589/1992 Sb.

            Této nesrovnalosti si všimla jedna společnost zabývající se vývojem software pro zpracování mezd a za období 1-6/2007 neodváděla ani v přehledech neuváděla část sociálního pojištění , které platí zaměstnavatel tj. 26% z vyměřovacího základu. Tato kauza se dostala až k soudu , kdy následně  Krajský soud v Ústí nad Labem  dal uvedené společnosti  za pravdu. Případ je nyní v řešení u Nejvyššího správního soudu. Pokud by i NSS rozhodl ve prospěch této společnosti, mohlo by to znamenat, že všichni plátci pojistného na SZ by měli nárok na vrácení jeho části, odpovídající platbě za zaměstnavatele, za uvedené období.

V současnosti se tato kauza vyvíjí značně nejasně a existuje mnoho názorů na to jak dál v uvedené věci postupovat.

            Každý zaměstnavatel se může rozhodnout zda podá žádost o vrácení přeplatku nyní, nebo zda počká jak se celá kauza vyvine. Bohužel ale i další zákony jsou nejasně napsány  a tak i v případě podání žádosti o vrácení přeplatku vyvstává několik  otázek a jedna z nich je,  kdy je možné žádost podat. Odpověď je v promlčecí lhůtě na vrácení přeplatku . Podle zákona o pojistném, č. 589/1992Sb., §17 platí lhůta 5  let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Jsou ale také zastánci stanoviska, že v tomto případě bude postupováno podle občanského zákoníku, a sice podle §107,který upravuje lhůty pro vrácení plnění z bezdůvodného obohacení (tedy že se bezdůvodně obohatila správa SZ) - a  zde je mezní lhůta 3 roky od vzniku přeplatku ( bezdůvodného obohacení ). To znamená, že k promlčení by docházelo při tříleté lhůtě v průběhu první poloviny roku 2010.

             Vzhledem k enormnímu dopadu této chyby (cca 120 mld. Kč) lze předpokládat, že stát se bude snažit všemi prostředky vrácení pojistného (pokud by ho měl vracet) zhatit, včetně i prosazení kratší promlčecí lhůty. Pokud by tedy nakonec zvítězili zastánci tříleté promlčecí lhůty ( kterých je zatím menšina ) tak by se mohlo stát v případě otálení s podáním žádosti , že se nárok na vrácení přeplatku promlčí a to  u přeplatku za leden  2007 již zřejmě v lednu 2010 atd.  Dále vyvstává otázka jaký, dopad by měla podaná žádost na daň z příjmu za rok 2007. Asi je nesporné, že pokud bychom v roce 2007 uplatnili do nákladů vyšší sociální pojištění a nyní to zjistili a požadovali jeho vrácení, tak je potřeba podat dodatečné daňové přiznání za rok 2007. Otázka je zda toto dodatečné přiznání podat hned po podání žádosti o vrácení přeplatku ( kterou stejně správa sociálního zabezpečení zamítne a zaměstnavateli nezbude nic jiného než se soudit ) , nebo počkat až na jeho vrácení, či jeho přiznání soudem.

            Tento problém s dodatečným přiznáním by pravděpodobně nenastal, pokud bychom brali v potaz výše uvedenou pětiletou promlčecí lhůtu a o  vrácení přeplatku na sociálním pojištění zažádali až poté co bude promlčeno doměření daně z příjmu. ( tj. pravděpodobně v roce 2011 v případě aplikace promlčecí lhůty na daň příjmu v délce 3+0 ( po mnohaletých peripetiích s nejasností vykladu potvrzenou ústavním soudem )).

Z uvedeného vyplývají tyto varianty řešení, kdy ale žádné není ideální a není jistota že přeplatek bude vrácen:

    1 - Podat žádost o vrácení přeplatku okamžitě. V tomto případě vyhovíme domnělé tříleté promlčecí lhůtě, kterou uvádí část právní veřejnosti. Zůstává ale otázka zda podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů hned nebo až po přisouzení, nebo vrácení přeplatku. Většina názorů se kloní k tomu, že přiznání by se podávalo až po vrácení či přisouzení přeplatku. Vzhledem k délce soudních sporů se ale může stát, že by hrozilo promlčení možnosti doměřit daň za rok 2007  a tak se může stát, že FU zahájí u zaměstnavatelů, kteří podali žádost o vrácení přeplatku kontrolu, aby zastavil běh promlčecí lhůty ( tato možnost je ale vzhledem k množství těchto zaměstnavatelů pouze hypotetická ).

    2- Podat žádost po rozhodnutí  Nejvyššího správního soudu, které se předpokládá počátkem února 2010. V případě, že soud rozhodne v neprospěch výše uvedené společnosti, tak by podání žádosti postrádalo smysl, v opačném případě se výrazně zvýší šance na vrácení přeplatku, ale při aplikaci domnělé tříleté promlčecí lhůty na vrácení přeplatku se může stát, že se ztratí nárok na vrácení  přeplatku za měsíc leden 2007 ( případně další měsíc pokud bude rozsudek vyhlášen později ). 

    3- Podat žádost o vrácení přeplatku  po rozhodnutí  Nejvyššího správního soudu a zároveň až poté co bude promlčeno doměření daně z příjmu. V tomto případě odpadne nutnost podávat dodatečné přiznání k dani z příjmu, ale při aplikaci domnělé tříleté promlčecí lhůty na vrácení přeplatku se  ztratí nárok na vrácení  přeplatku. V případě pětileté promlčecí lhůty je na podání žádosti poměrně dostatek  času.

Pokud tedy chcete mít naprostou jistotu , že Vaše žádost o vrácení přeplatku bude mít šanci na úspěch tak je potřeba ji podat co nejdříve, avšak  po zvážení všech výše uvedených skutečností a možných dopadů . Správy sociálního zabezpečení k těmto žádostem zahajují a současně pozastavují správní řízení a čekají na rozsudek NSS.

Žádáme proto klienty,  pokud mají zájem abychom za ně uvedenou žádost zpracovali, aby nám tuto skutečnost sdělili.

 S ohledem na administrativní náročnost kdy je žádost spojená také s vypracováním opravných přehledů za měsíce leden – červen 2007 zpracováváme tyto žádosti klientům kterým zpracováváme mzdy za jednorázový poplatek 2500,--Kč + DPH a klientům kterým nezpracováváme mzdy za jednorázový poplatek 4000,--Kč + DPH. V případě zamítnutí žádosti příslušnou správou sociálního zabezpečení je dále nutné počítat s náklady na soudní řízení a právní zastoupení.